Přihlášení

Právě přítomno: 45 hostů a žádný člen

Uživatelé
6
Články
44
Počet zobrazených článků
134086

Nově ustanovený zástupce velitele četnické pátrací stanice Bratislava štábní strážmistr Emil Jergel vyprávěl o zajímavém případu, kdy organizátor zločinu byl tak pečlivý, že načrtl nejen plán domu, kde mělo dojít k loupežnému přepadení, nýbrž každému ze spolupachatelů vlastnoručně napsal, co mají říkat o svém alibi a o dalších skutečnostech. Ti se to pak museli dva dny učit nazpaměť a lístky pak zničili.

            Jednalo se o případ loupežné vraždy, který se dostal před bratislavskou porotu v říjnu roku 1936, právě v době, kdy se ujal své funkce.

            V polovině června roku 1936 došlo v okresním městě Malacky k loupežné vraždě vdovy Rosalie Felberové. Pachatelé činu, kterých muselo být více než dva, se neúspěšně pokusili vyloupit nedobytnou pokladnu, v níž bylo velké množství peněz. Museli se tedy spokojit pouze s několika zlatými šperky a drobnostmi. Majitelka bytu byla zardoušena.

            Při ohledání místa činu bylo od služebné Marie Langové zjištěno, že pachateli byly odcizeny zlaté hodinky, zdobený nožík na rozřezávání dopisů a několik málo drobných šperků. Zvláštností bylo, že služebná v době spáchání činu spala v domě, aniž by měla tušení, že zde došlo k loupežné vraždě.

            K odcizeným hodinkám a šperkům byl zpracován nákres s popisem a ten byl četnictvem předán hodinářům a klenotníkům v okolí pro případ, že by byly někým nabízeny ke koupi.

            Případ loupežné vraždy samozřejmě byl tématem pro novinové články. V jednom z nich se objevilo, že četnictvo ze spáchání loupežné vraždy podezřívá dvojici tuláků Buriana a Dosoudila, kteří byli zatčeni a dodáni do vazby u krajského soudu v Bratislavě.

            Krátce poté místní hodinář uvědomil velitele četnické stanice Malacky vrchního strážmistra Karla Kotába na muže, který mu nabídl ke koupi poškozený plášť ze zlatých hodinek.  

            V muži byl zjištěn Josef Oslej z Malacek, který při výslechu veliteli bratislavské pátračky vrchnímu strážmistru Janu Procházkovi a jeho zástupci praporčíku Josefu Vavřinovi nejprve uvedl, že je získal od svého známého Leopolda Siváka, který mu byl z minula dlužen. Až následně přiznal, že plášť zlatých hodinek nejprve rozklepal a poté ještě rozstříhal, aby nebylo možno zjistit značku hodinek a původní rytiny na zlatém plášti. Až po dlouhém opakovaném výslechu byl usvědčen, že hodinky byly odcizeny při loupežné vraždě Rosalie Felberové.  

            Jako další pachatelé činu byli bratislavskou pátračkou ve spolupráci s místní četnickou stanicí v Malackách zjištěni známí místní zločinci Augustin Smolinský a Leopold Sivák. Oba však ihned po svém zatčení začali dokazovat svoje alibi na dobu spáchání činu, aby odvrátili podezření četníků z jejich podílu na spáchání loupežné vraždy vdovy Felberové.

            Vyšetřování se zjistilo, že loupež zorganizoval Josef Oslej který se dozvěděl prostřednictvím milé svého bratra Marie Langové pracující jako služebná u Rosalie Felberové, že si její paní vyzvedla ve zdejší bance větší množství peněz a že se zanedlouho chystá odjet do lázní. Proto naplánoval loupež, aby se zmocnili uvedených peněz.

            Smluvil se tedy se Smolinským a Sivákem, že vniknou do bytu a peníze z pokladny odcizí. K tomu jim přesně nakreslil podrobný plánek vdovina bytu s označením, kde se nachází nedobytná pokladna. Kromě toho Smolinskému i Sivákovi napsal na papír, co mají každý říkat o svém alibi a další podrobnosti. Oni se to museli dva dny učit zpaměti a poté to Oslejovi odříkat. Pak lístky zničili.

Když společně vnikli do bytu a hledali klíče od nedobytné pokladny, majitelka bytu spící v ložnici se probudila a oni ji roubíkem vraženým do úst udusili.

Poté co se Oslej z novin dozvěděl, že pro spáchání loupežné vraždy na Felberové byli zatčeni dva tuláci, rozhodl se alespoň zpeněžit hubený výsledek loupeže. Nabídl tedy místnímu hodináři ke koupi zlatý plášť uloupených hodinek, který nejprve kladivem rozklepal a poté rozstříhal, aby nebylo možno zjistit značku hodinek a původní rytiny. Přitom mu ještě Sivák dělal „zeď“ a vypověděl dle Oslejova pokynu, že kousky zlata našel na smetišti u kasáren a předal mu je jako splacení svého starého dluhu.  

            Následně se trojici zločinců podařilo ještě usvědčit ze vloupání do Živnostenského úvěrního ústavu v Malackách, které provedli v noci na 5. června 1936, na kterém se podílel ještě známý lupič Josef Lapín, který byl rovněž dopaden.

            Naproti tomu služebná Langová, která byla podezřívána ze spoluúčasti na zločinu, dokázala, že s ním neměla nic společného. To, že se před svým milým pouze mimochodem zmínila, že si její paní byla v bance pro peníze a že se chystá do lázní, nemohlo být považována za spoluúčast na loupežné vraždě.

 

 

 

Příspěvek byl zpracován podle knihy Michala Dlouhého ČETNICKÉ HISTORKY Z PÁTRACÍCH KURSů, vydané nakladatelstvím Pragoline. Kniha je k dostání na www.megaknihy.cz a byla vydána i v elektronické podobě, která je k dostání na www.kosmas.cz.  Další informace o autorovi se dozvíte na jeho webu www.cetnik-michal-dlouhy.cz nebo na facebooku Četník Michal Dlouhý či Spisovatel Michal Dlouhý.


NOVÉ

Vzteklý kasař

Od počátku měsíce května roku 1931 se dočkala četnická stanice Horní Blatná v politickém okrese...

Historie firmy F. J. Doleček, továrna na zámky a železné zboží, Slezské Předměstí u Hradce Králové

Historie továrny začala vlastně tím, že František J. Doleček byl na zkušenou v USA, kde se věnoval...

Případ organizátora kasařské bandy

 Velitele četnické pátrací stanice v Bratislavě vrchního strážmistra Jana Procházku od počátku roku...